Zredukovat odpad v domácnosti nemusí být až tak složité, jak to na první pohled vypadá. Samotnou mě překvapilo, že stačí jen několik malých změn a výsledek může být opravdu znatelný. Dříve jsem vynášela plastový odpad každý druhý den, pak jsem to zredukovala na jednou týdně a teď je to zhruba jednou měsíčně. Věřím, že s každou novou změnou se frekvence bude víc a víc snižovat.

Pokud se zaměříme na jednotlivé místnosti, tak je koupelna druhou nejvíce plýtvající částí domu (na první příčce je bezpochyby kuchyně). Je to dáno tím, že koupelnové výrobky jsou často navrženy na jednorázové použití a hlavně jsou baleny v tunách plastových obalů. Pojďme to tedy zkusit jinak.

1. Čistící prostředky

Myslím si, že čistící prostředky jsou největším nepřítelem zerowaste koupelny. Všimli jste si, že jejich obaly jsou čím dál tím větší a obsahu je čím dál tím méně? Nejenže mě tenhle marketingový tah výrobců rozčiluje, ale také mi přijde více než zbytečný. K čištění koupelny (umyvadla, vany a dlaždiček) používám jablečný ocet smíchaný s vodou a esenciálním olejem. K používání jablečného octu jsem byla nejdříve skeptická, myslela jsem si, že nemůže nahradit průmyslově vyráběné čističe, ale opak je pravdou - funguje skvěle. Do nádoby s rozprašovačem (která mi po něčem zbyla) naliju několik lžic octa a zbytek doplním vodou. Na závěr přidám pár kapek esenciálního oleje - pro koupelnu nejčastěji používám meduňkový nebo levandulový. Směs pak jednoduše rozpráším na “znečistěný” povrch, nechám chvilku působit a utřu vlhkým hadříkem. Povrch je krásně čistý, lesklý a antiseptický. Navíc celá koupelna nádherně voní - nemusíte se bát, octové aroma za pár vteřin vyprchá, esenciální vůně však zůstane.

Protože jablečného octa používám větší množství (používám ho i jako kondicionér - viz. níže a jako dresing na saláty), vyrábím si vlastní ve fermentoru Kuvings. Díky tomu zredukuji i odpad, který by vznikl kupováním lahví s octem.

K čištění se dá použít i jedlá soda nebo kyselina citronová (skvělá na odstraňování vodního kamene), které běžně koupíte v papírových obalech.

2. Toaleta a její okolí

Samostatnou kapitolou je čištění toalety a jejího okolí. Nevím, jak to máte vy, ale pro mě je to nejvíc neoblíbená činnost, co se týče úklidu domova. Zvláště pak čištění záchodové štětky. Abych byla přesná - byla. Když jsem hledala možnosti, jak učinit moji toaletu zerowaste, nacházela jsem jen samé bambusové WC štětky a bio WC bloky. Nic proti bambusu, ale vzhledem k tomu, že běžný WC kartáč bychom měli měnit každých 6 měsíců, tak mi tento nápad od odpadu moc nepomohl.

Jednou jsem ale byla na návštěvě u kamarádky a tam jsem měla možnost vyzkoušet Tadpole a věděla jsem, že tohle je přesně odpověď na moje prosby. Tadpole je WC blok a záchodová štětka v jednom. Do hlavice Tadpole vložím originální WC tabletu (má rozpustitelný obal a neobsahuje bělidla ani fosfáty) a zavěsím ji na okraj mísy, kde teče nejvíce vody při splachování a tableta při každém spláchnutí vydesinfikuje a provoní toaletu. Když potřebuji záchod umýt, tak Tadpole vezmu, použiju a zase zavěsím zpátky. Díky silikonové hlavici na ní neulpívají kousky papíru ani špína a HLAVNĚ..hlavně už nemám žádnou nádobku s vodou vedle záchodu. Díky bohu! Tadpole má doživotní záruku, takže počítám s tím, že s námi vydrží navěky.

Co se týče toaletního papíru, který se běžně prodává v plastovém obalu, tak u nás zatím vyhrává recyklovaný toaletní papír balený jednotlivě v papírovém obalu.

3. Šampony, masky, kondicionéry

Ohledně šamponů už toho bylo řečeno hodně, ale připomeňme si alespoň hrubý základ. Se šampony a jinými mycími a krášlícími prostředky je to jako se začarovaným kruhem. V jejich složení najdete často silikony, parabeny a sulfáty. Silikony našim vlasům propůjčí krásný lesk, je však těžké je smýt, proto se na našich vlasech neustále nabalují a nabalují, až máme nakonec vlasy mastné a splihlé. Což volá po dalších přípravcích, které nám naopak dodají objem a zbaví nás mastnoty. V takovém případě mohou přijít na řadu sulfáty, které mají odmašťující efekt (najdete je například v prostředcích na mytí nádobí) a krásně pění. Výsledkem jsou suché lámavé vlasy a problémy s pokožkou hlavy. Pak přichází na řadu hydratační maska na vlasy…

Vidíte? Jeden výrobek nás ve výsledku donutí koupit si desítky dalších produktů, čímž množství odpadu rapidně stoupá (zatímco peníze na účtu klesají). Navíc se všechny tyto chemické látky dostávají do našeho organismu a vodních zdrojů. Jednou z možností, jak se tomuto vyvarovat je metoda “No poo”, kdy k mytí vlasů použijete jedlou sodu smíchanou s vodou a místo kondicionéru jablečný ocet. Já ovšem miluji vůně, proto k mytí vlasů používám šampuky (tuhé šampony, které vypadají jako mýdlo) - nejenže déle vydrží, ale dají se koupit bez obalu. To samé platí pro mýdlo, které se dá koupit v tisíci různých zdravých a přírodních variací. Dokonce se mi podařilo najít i tuhé mýdlo/pěnu po holení pro vousy mého manžela, protože podle všeho vousy potřebují jinou péči než vlasy.

Pro krásný lesk vlasů používám již zmíněný jablečný ocet nebo různé bylinné přelivy. Na každý typ vlasů najdete jinou bylinku s jiným účinkem. Velkou inspirací pro mě je YT kanál holistichabits, kde (podle mě) najdete vše, co potřebujete o krásných a přírodních vlasech vědět.

4. Krémy a odličování

Denní krém, noční krém, hydratační krém, krém proti vráskám, projasňující krém...mám pokračovat? Krémům na obličej jsem nikdy neholdovala, protože mi přijde, že jen ucpávají póry a zanechávají mastný film. Navíc se prodávají v nesmyslně velkých obalech, ačkoliv obsah je minimální.

Věřím ale, že i o naši pokožku bychom se měli starat. Mně osobně se nejvíc osvědčil měsíčkový a jojobový olej. Měsíčkový olej přes noc uzdraví vznikající pupínky a jojobový olej oddálí vznikání vrásek. Oba dva jsem koupila ve skleněném obalu a už je mám více jako rok - stačí použít jen malé množství. Někomu na pleť vyhovuje i olivový olej. K čištění pleti používám tuhé pleťové mýdlo ze síry. Jojobový olej se mi osvědčil i jako ingredience pro domácí tělový peeling do sprchy (smíchám olej, třtinový cukr a sušené květy), protože krásně hydratuje, ale nezanechává pokožku mastnou jako třeba kokosový olej.

Bio kokosový olej ale používám k případnému odličování (nemaluji se často) pomocí ručně vyrobených odličovacích tamponků. Ty se dají už běžně koupit na internetu, ale není nic jednoduššího, než si je vlastnoručně vyrobit ze staré bavlněné látky.

5. Ženské záležitosti

Co by za to naše maminky daly, kdyby měly takový výběr vložek a tamponů jako máme dnes my, a my je přitom odmítáme! Nic naplat. Běžné dámské hygienické pomůcky jsou sice účinné, ale i to je vykoupeno vysokou cenou. Plastové obaly a v nich další obaly, plastové aplikátory, nerecyklovatelné materiály a chemikálie, které mohou vnikat do těla. Naštěstí dnes už existují i šetrnější a stejně účinné varianty. Stejně jako mnoho žen, i já už používám menstruační kalíšek a při slabší menstruaci látkové vložky. Jeden menstruační kalíšek vydrží i 15 let, takže se jedná o zatím nejvíc zerowaste variantu dámské intimní hygieny.

6. Kartáčky na zuby

Podle rady zubařů bychom měli kartáčky na zuby měnit každé tři měsíce. Čtyři kartáčky za rok se sice nezdají mnoho, ale spočítejte si, kolik jich spotřebujete za celý svůj život! Ve světe zubních kartáčků neexistuje nic jako Tadpole, takže v tomto případě se bambusová alternativa přímo nabízí. Před několika lety jsem viděla první přírodní kartáček na zuby, který vypadal jako klacek se štětinami (a v podstatě jím také byl), dnes se však s alternativními zubními kartáčky roztrhl pytel a my si tak můžeme vybrat kartáček, který pro nás bude nejpohodlnější. Já nyní používám obyčejný bambusák, ale až mi doslouží, tak vyzkouším TIO kartáčky, které mají náhradní hlavice a jsou vyrobeny z rostlin. Starý kartáček obyčejně používám k úklidu těžko dostupných částí koupelny (kolem kohoutků) a kuchyně.

7. Praní prádla

S pracími prostředky je to stejné (nebo snad horší) jako s čistícími prostředky. Nesmyslně velká balení, obsah na pár vyprání a chemické složení. Nejjednodušší je samozřejmě koupit prací prášek v papírovém obalu, ale já osobně je nemám ráda, protože mi přijde, že ničí oblečení. Z tohoto důvodu radši sázím na přírodnější techniku, která sice vyžaduje několik papírových obalů, ale funguje perfektně. Používám mix eko mýdla na praní, jedlé sody a esenciálního oleje. Jedlou sodu ale je třeba předtím “upéct” v troubě, aby se z “jedlé” stala “prací” sodou.

Doufám, že vás mé tipy inspirovaly a brzy se u vás doma začne také objevovat méně a méně odpadu :-).