Vždycky jsem si přál bydlet v malém domku na samotě u lesa, proto jsem rád, že se mi můj sen splnil. Tento způsob života v obklopení přírody mi zcela vyhovuje, přináší s sebou ale také několik problémů. Mezi hlavní úskalí při stavbě domku patřil zdroj pitné vody.

Zdroj pitné vody

Jelikož jsem se rozhodl žít v částečné izolaci od lidí, narazil jsem na problém chybějícího zdroje vody na mém pozemku i v jeho okolí. Nejbližší přípojka byla vzdálená několik kilometrů, proto byla možnost připojení hned zavržena.

Rozhodl jsem se kontaktovat odborníky, abych se dozvěděl, jaké možnosti vůbec mám. Jako nejhodnější řešení se jevil výkop studny, který byl ovšem s nejistým výsledkem. Po konzultaci s hydrogeologem jsme došli k závěru, že by se na pozemku měl nacházet podzemní zdroj pitné vody. S nadějí, že voda bude pitná, jsem se pustil do dlouhého a složitého procesu zbudování studny. Po vyřízení všech potřebných povolení, splnění podmínek a samotném vrtu byla studna hotová. Jelikož jsem chtěl vodu používat hlavně jako pitnou, bylo nutné nechat zhotovit rozbor získané vody.

Výsledek mě ale velmi zklamal. Byla zjištěna kontaminace různými druhy virů a zvýšený obsah draslíku. Stále jsem doufal, že výkop studny nebyl zbytečný, a pokoušel se nalézt jiné řešení. Převařování vody jsem musel zavrhnout, protože se tímto postupem sníží pouze přítomnost virů, ale chemické složení se nezmění. Zcela náhodou jsem ale na internetu narazil na stránku, která popisovala vodní filtry, které slibovaly odstranění všech bakterií, virů, sedimentů a nečistot. Začal jsem se proto o tuto problematiku více zajímat.

Reverzní osmóza

Filtry, na které jsem narazil na trhu v době stavby mého domu, pracovaly na principu reverzní osmózy. Tyto přístroje zaručovaly agresivní odstranění všech patogenních organismů, nečistot i sedimentů. Zároveň ale také odstraňovaly veškeré přírodní minerální látky. Voda po filtraci byla tedy nezávadná, ale podle Československé asociace vodárenských expertů nepitná. Dokonce tato demineralizovaná voda může, dle jejich prohlášení, způsobovat řadu zdravotních rizik. Potraviny ani různé doplňky totiž nedokážou kompenzovat absenci přírodních minerálů ve vodě. Nedostatek vápníku a hořčíku může způsobit například kardiovaskulární onemocnění nebo odvápnění kostí. Nebezpečný je také nedostatečný příjem jódu, kobaltu, manganu, zinku a fluóru, které se ve vody rovněž objevují. Z prohlášení v podstatě vyplývá, že prodej těchto přístrojů na úpravu vody považuje asociace za nepřípustný. Proto jsem se od této možnosti zcela distancoval a nakonec se rozhodl pro nejméně pohodlnou, ale nejbezpečnější možnost – dovoz vody balené. Protože jsem žil sám, nebyla spotřeba extra vysoká, takže hlavním problémem byla nepohodlná manipulace a starost s nákupem a dovozem vody. Přestože jsem si přál, aby existovalo nějaké snadnější řešení, časem jsem si na tento styl života zvykl.

Filtry s jinou technologií

Tato situace si ale vyžádala řešení, když jsem se oženil a s manželkou jsme založili rodinu. Mně samotnému ze začátku stačilo pár balíků, ale jak se naše rodina rozrůstala, tak se rozrůstala také spotřeba vody. Dovoz vody byl stále častější a manipulace náročnější. Při hledání možností řešení mi kamarád doporučil vodní filtry s tím, že princip filtrace není u všech založen na reverzní osmóze.

Pustil jsem se proto do zjišťování informací o jiných filtrech, o kterých jsem vůbec nevěděl, že existují. Filtry některých současných značek slibovaly, že přemění nepitnou vodu na pitnou tak, že odstraní veškeré viry, bakterie a další nebezpečné látky, ale zároveň mají schopnost zachovat ve vodě důležité minerály a další potřebné látky. S pocitem radosti, že konečně využijeme studnu k jiným účelům než jen zalévání zahrádky, jsme filtr zakoupili. Na trhu se v současné době nachází mnoho typů, které se liší parametry, spotřebou, množstvím přefiltrované vody za hodinu i cenou. My jsme si vybrali značku Berkey, protože nejvíce odpovídala našim požadavkům. Od té doby, co jsme vodní filtr Berkey zapojili, si ho zatím nemůžeme vynachválit.