Každá nastávající maminka jistě řeší dilema s kojením. Řeší, zda bude mít dostatek mléka pro své děťátko, jak dlouho ho bude kojit a proč je vlastně nejlepší výživou pro novorozence. Pokusíme se na tyto i další otázky nalézt odpovědi.

Důležitost kojení

Kojení neboli výživa mateřským mlékem, kterou dítě získává sáním z prsu, je nejpřirozenější výživa dítěte, kterou může matka od narození svému dítěti poskytnout. Je to strava, která je dokonale přizpůsobená jeho potřebám, lehce stravitelná, hlavně obsahující veškeré potřebné živiny a obranné látky. Všechny děti by proto měly být kojeny do 6. měsíce věku. V kojení je samozřejmě možné pokračovat i nadále, samozřejmě s postupným zaváděním nemléčné stravy. Pokud má matka dostatek mléka, může se takto pokračovat až do 2, eventuálně 3 let věku dítěte.

Mateřské mléko se tvoří už před porodem, po něm jeho tvorba začne narůstat. Mléko má nažloutlou barvu a je husté, je to tzv. mlezivo, které postupně ztrácí nažloutlou barvu a začíná se měnit v tzv. počáteční mléko. Ve 3. týdnu již mluvíme o zralém mléku, které se ze smetanového zbarvení mění v namodrale bílou barvu.

Některé maminky, jež se domnívají, že jejich mléko je příliš slabé a nemůže dítěti stačit, používají k dokrmu náhradní mléko. Tato hrubá chyba může vést až k odstavení dítěte.

Jak často kojit

Doba mezi kojeními musí být dostatečně dlouhá, aby stačila k vyprázdnění žaludku dítěte. Jedná se o to, aby byl počet kojení takový, aby zajistil takový přísun mléka, jež povede k optimálnímu váhovému přírůstku. Za optimální je považován přírůstek v rozmezí 150 až 250 g za týden.

Doba potřebná k vyprázdnění žaludku u kojeného dítěte trvá zhruba 2–3 hodiny. Záleží na množství vypitého mléka a na kapacitě žaludku. Přesnou dobu nelze úplně s přesností vypočítat, to musí vypozorovat maminka. Rozhodujícími faktory jsou i stáří dítěte, jeho velikost, donošenost a schopnost pití dítěte. Nejkratší doba je u dětí nedonošených, drobných a u novorozenců. Přestávky mezi kojením se mění i podle množství vypitého mléka. Zdravý váhově průměrný kojenec potřebuje 7 kojení denně a z toho 1 v noci, naopak drobnější dítě potřebuje 8–10 kojení během celého dne i noci. V průběhu prvních 6 týdnů se rytmus kojení ustálí natolik, že se dítě začne budit samo.

Není však úplně nutné otrocky lpět na přesných intervalech mezi kojeními. Dítě může během jedné dávky vypít více či méně mléka a podle toho se potom hlásí. V noci se také hlásí samo. Existují však výjimky, hlavně děti s odeznívající žloutenkou, které se nehlásí. Tyto je nutno jemně probudit a dát jim pít. Postupně se však tento proces upraví a dítě se začne hlásit samo.

Stejně tak není nutné přikládat dítě k prsu po každém zakňourání nebo pláči. Důvodem jeho neklidu nemusí být hlad, ale např. promočená plena, chlad nebo naopak nadměrné teplo, žízeň nebo bolesti bříška způsobené větry nebo jen potřebuje cítit blízkost matky. Je tedy nutné, aby se každá matka naučila poznávat reakce svého dítěte a podle toho reagovala.

Samotné kojení by pak nemělo přesáhnout dobu 20 minut. Dítě stejně vypije maximum své dávky hned v prvních 10 minutách, kdy pije velmi intenzivně, jsou slyšitelné zvuky šplouchání při polykání. Poté dítě většinou usíná, přestane pít a nelze jej probudit. V takovém případě je vhodné dítě nechat odříhnout, případně přebalit a pak pokračovat.